Přidat odpověď

Těžká doba se mi nezdá. Dalo by se samozřejmě mnoho zlepšit. Vyrůstala jsem jako dítě antikomunistů, mnozí známí a příbuzní rodičů emigorvali. my nemohly, naši se starali o své nemocné rodiče. Přestože jsem byla ve škole jedničkářka a od dětství si přála studovat medicinu, nedostala jsem na gymnaziu doporučení, nebyla jsem stran třídního uvědomnění vhodná pro VŠ. Byla to pro mě obrovská životní rána, byl to můj sen. Znám i z dětství návštěvy STB u nás doma,když strejda emigroval, nikomu nepřeju....přesto nám naši dokázali udělat krásné dětství, zázemí....naštěstí brzy přišla revoluce, vystudovala....moje děti už ani nechápají, že každý nemohl studovat, cestovat, že nebyly banány, když na ně měl člověk chuť, že máma na vesnici chodila v pondělí pro mléko, v úterý k řezníkovi a kupovala, co bylo, ve středu pro tvaroh.....
V dnešní době mě neuvěřitelně štve všudepřítomná korupce,kdy si za peníze může člověk koupit prakticky, co chce.... věčně si stěžující lenoši, co se o nic nesnasží.....naopak si uvědomuju, že leckdo by pracovat chtěl, ale jsou lokality, kde práce není nebo je špatně placená....V každé době byxlo něco dobrého a špatného, ale globálně si myslím, že se až tak špatně nemáme....