Přidat odpověď

Dostávám dárky právě jen na narozeniny a Vánoce, a kytku na MDŽ, svůj svátek a svátek matek, a jsem s tím úplně spokojená.

Když chci kytku jen tak, tak si ji normálně koupím, protože to většinou probíhá tak, že jdu kolem květinářství a nějaká se mi tam líbí.

Věci denní potřeby včetně třeba kabelek si kupuju sama, protože mám na to specifické požadavky a musí mě to "oslovit". A už docela dlouho jsem neviděla žádnou věc, co není denní potřeba, abych po tom zatoužila.

Asi to mám nastavené dost neromanticky, ale já dávání dárků nepovažuju za potvrzení toho, že mi na druhém záleží (tedy krom těch narozenin a Vánoc, tam si neumím představit nedat a nedostat dárek). Spíš mě to otravuje, protože sice uznávám a oceňuji, že si ten druhý dal s něčím práci, ale pokud to není přesně to, co jsem chtěla, tak je to zbytečný krám, zbytečné zabírání místa a zbytečné vyhazování peněz.

A umím si představit, že bych se "sekla" v momentě, kdy by vztahy mezi námi nebyly úplně OK a ten druhý by se mi snažil neustále něco "naznačovat". Pak bych asi nacházela zvrhlé potěšení v tom ho ignorovat a bavit se tím, jak se snaží. Já vím, že je to hnusné, ale vnímala bych to jako manipulaci a tu nemám ráda.