Přidat odpověď

kuličko, ale jsou dvě věci:

pochybovat OBECNĚ o tom, jestli jsem "dost dobrá" máma a mlátit se do hlavy, že nejsem (což když člověk chce, tak může vždycky, protože vždycky tam najde nějaké seky, za které by se do té hlavy mlátit dalo)

pochybovat o JEDNOTLIVÝCH SVÝCH ROZHODNUTÍCH, což vůbec nezpochybňuje mou hodnotu jako osoby/matky, akorát si třeba řeknu, jestli bylo dobrý Pepíčka dávat na hokej, když kvůli tomu ve škole spí a nestíhá se vídat s kamarády.