Vítej v klubu
Celá léta jsem podobnou technikou zásobovala karlínské zloděje. Naše provozovna byla v přízemí, měli jsme i truhlíky. Občas jsem do truhlíků vysázela nějakou specialitu dovezenou z daleka, a pak jsem ji vídala za okny ve vnitrobloku...
Všechny normální kytky zmizely do druhého dne, většinu si někdo prostě zasadil doma.
Některé v noci vyrvali ožralové a mrskali jimi do oken, po fasádě, nebo na auta na křižovatce.
Truhlíky byly ale fajn, přišroubovali jsme je – chránily totiž měděné parapety před ukradením.
Nejvíce se mi osvědčily petunie, jsou levné a nenáročné. Rychle dostanou mšice, což je fajn – hezky kvetou dál, ale zlodějům se nelíbí. A ožralové si umatlají ruce.
Asi dva roky jsem měla v létě i v zimě za kvetoucími rostlinami panašované brsleny, o ty zpočátku také nikdo nestál. Pak ale po dvou letech přišly Dušičky – a všechny, až na jeden, zmizely.
Velké konifery před dveřmi musely být v maxikvětináčích, vše přidělané řetězy (rostliny i květináče). To docela fungovalo.
Pak, když předělávali chodník, domluvila jsem s dlaždiči, aby udělali u dveří dva "záhony", do nichž jsem koupila asi 2metrové stálezelené konifery. Ty sice nikdo neukradl (byly přidělané řetězy), ale zase nevydržely "přehnojení". Dřív psi čůrali jen zvenku po květináčích, teď to rostliny schytávaly přímo ke kořenům, smrděly, hnily a skomíraly.