V konečném důsledku nijak. Když jsem do svého oddělení přijímala lidi, vždycky jsem s nadřízenou vedla spor o to, proč nevezmu radši někoho z těch chlapů. Protože nebyli to, co jsem hledala. Prý že se mi oddělení rozpadne, až holky začnou odcházet na mateřskou. Pchá. Rozpadlo se kolegovi, co bral chlapy, kteří mu odcházeli za lepšími zítřky ještě ve zkušebce nebo po půl roce, když se jim platový růst zdál nedostatečný.
Moje holky přežily firmu.
P.S. Je vcelku jedno, na co se zaměstnavatel ptá nebo neptá, důležité je, jak uvažuje. Může se zeptat bezdětné holky, jestli chce děti, a bude mít problém, že diskriminuje. Zeptat se ji nemusí a v tichosti provede úvahu "asi bude chtít děti" a z toho důvodu ji vyřadit - a nikdo na něj nemůže.