Přidat odpověď

prostřední dcera 7 let má adhd a PAS.

nespolupracovala..
dle rady psycholožky.. jsem na vše upozorňovala předem a hlavně si vždy dávala rezervu cca 15 minut.. abych se nedostala do presu já, tím, že dcera nespolupracuje..

a potom to probíhalo.. nevím, jestli popisuješ svoji situaci, já ale děti plácnu zcela výjimečně a považuji to spíše za selhání svoje.. řvu.. občas teda až moc.. ale tyto stavy.. když byla menší jsem se snažila přes fyzické i psychické vyčerpání zvládat dobře.. a časem se to vyplatilo.

prostě za 15 minut ocházíme - hlásím dítěti, dokoukneš si tuto pohádku, vypínám tv a jdeme... za 5 minut odcházíme, začni uklízet, za tři minuty odcházíme... a pak prostě odcházíme...

nekřičím, nezvyšuji hlas.. jen říkám, že je nezbytně nutné odejít.
to stejné na hřišti, mockrát jsem ji nesla vzpouzející se v náručí..

ale po čase to začalo fungovat.. a jak jsem od ní byla vycvičená.. začala jsem tak i s nejmladším.. a funguje to taky..
nechávám je dodělat danou činnost.. třeba dostavit lego vrtulník, dodělat bábovku,..
ráno stáváme do práce, do školky a školy.. dva mladší se rádi koukají na tv.. oblíkají se u toho, snídají i čistí zoubky.. když vidím, že se blíží čas.. řeknu, je to poslední pohádka.. pak vypneme tv a jdeme do školky..po pohádce se tv musí bezpodmínečně vypnout... buď ji vypnou děti, nebo já... a u i 3,5 leťák toto akceptuje, pohádku vypne.. a odchází dobrovolně..

psycholožak radila.. připravovat postupně - děti nemají moc ještě pojem o čase, hlavně takto malé.. takže upozorňovat v pěti minutových intervalech, nevyrvat z činnosti - nechat dodělat... a pak odejít, případně dítě fakt odnést..
nikdy jsem je nemusela kvůli odchodu plácnout, prostě jsem je fyzicky ještě přemohla a tedy i s řevem přemístila, dcerce to trvalo dýl, ale nejmladší to pochopil velice brzy. Zase je zbytečně nebuzeruji a stále si dávám rezervu, když vím, že nejpozději musíme vyjet 7:30,tak to směřuji, že většinou vyjíždíme mezi 7:15-20 a opravdu tak odjedeme.. ale mám rezervu, kdyby se některé z dětí šprclo.