Přidat odpověď

Lexi,
hm, tak to jsi nebyla dítě.
Dítě nebere krádež jako nějaký "majetkově-právní" delikt, pro dítě je to "zkouška odvahy". Já jako malá jednou ukradla v drogerii barvu Duha asi za 20 halířů, protože jsem si jen chtěla zkusit, jestli to zvládnu. Moje kamarádka kradla daleko víc a přesto jsem se v ní nijak nevzhlédla, spíš jsem to odsuzovala, ale ten jeden pokus udělat něco "zakázanýho" jsem podstoupila, ze zvědavosti, z blbosti... a většina dětí to má stejně. Neříkám, že všechny, ale přijde mi to běžný a normální. Ať už jde o to, že vlezou k sousedovi do zahrady a kradou jablka nebo seberou v sámošce Tatranku. To přece není o tom, že by to člověk schvaloval jako správný nebo žádoucí, ale je to něco, co patří k dětství a nechápu, proč to dramatizovat. 99% dětí, co v dětství tu Tatranku se staženým zadkem ukradly v dospělosti nekrade.