Přidat odpověď

mám tři děti. 6 letou dceru, která byla od miminka strašně hodná. 2,5 letou paličatou zuřivku. A mimino, které se na situaci podílí především svou existencí - umí se rozplakat vždy ve správný čas.
měla jsem pocit, že to celkem zvládám. Před pár ěmsíci jsme začali nejstarší píchat růstový hormon, prý by to s tím souviset nemělo, souhlasím že to může být prostě vývoje, nicméně, zlobí. neposlouchá, je věčně v letu, nesoustředěná. S mladší sestrou začínají být konečně parťačky, což se promítá do všech jejich aktivit. také logické.
Ale je normální, že jsem si dva měsíce nemohkla koupit boty, protože moje děti začaly vždy v obchodě tropit takové věci, že jsem kapitulovala a odešla? lezly do výlohy, nosily mi všechny boty co našly na vyzkoušení, mimino řvalo. POprvé, podruhé, potřetí. pak jsem s sebou vzala babičku, ale musela jsem umírňovat ještě jí. Ona není typ, který to s dětmi umí, takže to bylo ještě horší.....
Včera jsme s chlapem šli do tesca, on měl na starosti dcery, já nákup a mimino. na to, že jsem je slyšela vlastně něustále, jsem snad i zvyklá. Ale aby si nemohl vyzkoušet kalhoty, aniž by dcery prolezly do sousední zkušební kabinky, na to si asi bdueme muset zvykat. na výtku, jak se to chovají apod opáčily obě, že jsou housenky. A lezly dál.
fakt nevím, nemyslím, že jsem měkká, ani že je rozmazluji. je to jen tím, že se děti ve vyšším počtu (jsem jedináček) v lumpárních posilují, nebo dělám prostě někde nějakou zásadní chybu a příště je mám zmydlit hned na místě (což bych asi i udělala, ale zaměstnávalo mne mimino).....
díky