Přidat odpověď

Njn mužský jsou takoví. Upřímně řečeno to divočejší z dětí si vždy bere na povel on. Má pocit, že to zvládne - a zvládne. A bez nervů. Mně motání dětí v něčem občas vadí, jemu to neva. Je mi jedno jak to dělá, hlavně že to nějak jde. Však musel ty 4 dárečky zvládat sám 7 týdnů, dvojčata bral do práce a taky přežili. Ale fakt je, že běžně lidi nechápali, že jsou kluci tak hodní (X lidí si je fotilo, když několikrát na nudných poradách usnuli na židli) . U nás upřímně řečeno čím starší dítě, tím větší opruz s nákupem. To je nudí, sedají si na zem, že je bolí nohy, dělají ksichty...tak od těch cca 7-8 let je jim obvykle lépe doma.
Ale mám něco povzbudivého - z toho nejdivočejšího syna je teď ten možná nejklidnější. Kolem 5 let byl fakt na ránu, neposeděl, lítal, bouchal do sourozenců, občas ubližoval... Dnes v skoro 9 letech tomu ani nevěří, když vyprávím, co prováděl . Takže vydržať.