Přidat odpověď

já odstavovala syna v necelých dvou kvůli jeho nemoci..

v té době se prakticky jen kojil, byl už dlouhodobě nemocný... probrečel asi dvě noci...

ale já teda vyhráno neměla, z kojení totiž přešel na sunar a stejně v noci co dvě hodiny vstával na lahev, protože byl děsně vyhublý, bylo nám doporučeno mu dávat jídlo, kdykoliv si řekne..
flaška pro mě byla horší, nebyl schopný pozřít nic studeného.. takže já musela vylézt, udělat mléko, ohřát ho a zase zalést, takže jsem se dokonale probrala, on vyzunkl lahev a spal dál.. s tímto ohledem bylo prso lepší, jen jsem ho vytáhla a on se nakojil.

Nicméně největší obavu jsem měla právě z usínání, usínal u prsu... ale žádné scény se nekonaly, usínal po těch dvou dnech hezky..

lahev jsme vysadili asi za půl roku, spolu s mamkou, byl uní a řekli jsme, že lahev jsem zapomněli doma..
tam neplakal vůbec, při návratu domů, to pár nocí zkoušel.. ale nebyly to žádné velké scény.. jen jsem mu řekla, že mlíčko bude ráno a spal dál..

dnes mu jsou necelé čtyři a mlíka vychlastá děsně do dnes :D ale dávno ho pije už jen přes den