Přidat odpověď
Šuplíku, možná krátkozraké. Já vím jaký to bylo, když jsme řešili vážnou nemoc a jak jsem byla ráda, když konečně někdo se v tom nepitval a choval se NORMÁLNĚ. A potvrdilo se mi to, když moje nejlepší kamarádka měla tehdy roční dítě v umělém spánku a dále x operací toho dítěte a když jsem neřešila nemocnice, narkozy, rehabky apod., ale když jsem řešila normální život, normální zapojení, atd.
Jak říkám, někdo to má jinak, já takto.
Předchozí