Přidat odpověď

Ahoj holky, tak mě zaujal příspěvek k žehlení.

Já totiž víceméně vůbec nežehlím. Nesnáším to, tak už při nákupu věcí uvažuju, jestli se to musí žehlit.

Ručníky, utěrky a osušky nežehlím, dokonce ani ty plátěné, stejně se to po prvním utření zmačká.

Noční košile, prostěradla (většinou jsou froté) a povlečení (většinou jsou krep) a domácí oblečení nežehlím. Dávám ale pozor, abych to hezky rovně pověsila na šňůru, a to co nejrychleji po ždímání, taky roztřepávám a ždímám na min. otáčky, aby se to nezmačkalo.

A trička suším často na ramínku, po roztřepání se žehlit většinou nemusí (nebo složím a dám dolů pod štos jiných, to je super žehlení)

Jedině co žehlím jsou džíny (rodina si stěžuje, že jsou tvrdé, i přes aviváž), a občas nějaké to tričko, co má reprezentovat. Manželovi jsem pořídila košile z krepu co se nežehlí, nebo i k obleku nosí trička, zato značková, a ta se taky moc nežehlí, nebo je to aspoň rychle.

Asi nic nového pod sluncem, jen prostě nechápu, když moje švagrová žehlí i spodní prádlo, ponožky a zkrátka kde co, a vždycky strašně nadává, jak to nesnáší, proč to vlastně dělá. My žijem i bez žehličky, a docela dobře. Ona žehlí i záclony, samozřejmě se to při té velikosti pak zas vedle mačká. Já záclony věším mokré, moc to hezky zvlhčí vzduch a jsou pak přesně jak mají být. Poradila jsem to i své švagrové, pokývala hlavou, řekla jak to žehlení jí jde na nervy a příště přijdu a zas žehličkou piglí záclony...No comment.