Přidat odpověď

Ono záleží hodně jak velký je to dům, jak vysoký, kolik bytů - resp. kolik vnitřních jednotek a jaké jsou délky mezi nimi. Podle toho to pak firma dokáže spočítat.

U vyšších domů je tam omezení na výšku cca 15m, dělá se to třeba tak že jedna venkovní se dá na střechu a napojí se ni třeba 3 patra dolů, a druhá se umístí vedle domu a obsluhuje zase první tři patra od spodu.
Max. délka mezi první a poslední jednotkou v systému je 100m.

Ty vnitřní jednotky pak mohou být různé, různé výkony i typy, to se neliší od těch co se běžně vídají. Jen to právě musí být výkonově sedět na ten venek. Nejčastější jsou v bytech nástěnné, může být i stropní (ale u panelu si tedy nedovedu představit tu montáž, to by musel být regulérní snížený strop, v liště by to vypadalo asi dost blbě).

Ty stavební práce v bytech jsou pak stejné jako když někdo se dělá "běžná" klimatizace. Rozvody mědi a komunikace, to je takový docela tlustý svazek, a aby to trochu vypadalo se buď musí zasekat, nebo do lišty, ale to není tak úplně vzhledné tak je lepší to nějak zamaskovat sádrokartonem.

A pak ještě je potřeba z vnitřních jednotek odvádět tzv. kondenz (sražená voda), buď samospádem někam napojit do odpadu, nebo se tam musí dát čerpadlo.

A v neposlední řade je důležité vhodné umístění v místnosti, lidi si to často nechají dát "blbě", správně to nesmí "fučet" přímo na lidi.

No a ještě není od věci že se tímto typem systému dá i topit. Nákladově je to výhodnější než většina jiných druhů vytápění. Je tam omezení podle konkréního typu cca -10-20C. Takže kromě velkých mrazů, tím může být dost výhodné jak přitápět než se spustí sezónní topení, nebo i regulérně topit, dokud teploty neklesnou příliš nízko. Takže ono to není využitelné jen na vedra, může to dost snížit náklady na topení.