Přidat odpověď

Zažila. Bylo mi 17 let a kluka jsem znala 10 let. Při tom dotyku se mi ještě podlomila kolena. Asi ne fakticky, ale já jsem prostě myslela, že upadnu. Dodnes, když se vidíme, mám pocit na omdlení. Myslím, že oba cítíme, že se máme rádi, ale osud nás prostě zavál jinam. Nechtěli jsme jeden druhému narušovat jeho vztahy. Nicméně, když ho vidím, projede mnou blesk. Nevím, jestli on to má stejně, ale cítím, že mě taky rád vidí. Ovšem myslím, že začít spolu chodit, tak by nám to neklapalo. Mě "musel" zkrotit - zachránit manžel a jeho asi jeho partnerka. Oba jsme byli dost divocí.

Musím dodat, že letos s manželem oslavíme 20 let od seznámení a jsem fakt šťastná. Neměnila bych ani náhodou. Ale ani za těch 20 let ty výboje nevymizely