Přidat odpověď

Vztah k práci velmi trefně vystihl Mark Twain
Udělej z toho zábavu, fajn, ale potom už to není práce a někteří dokonce budou ochotni si zaplatit za to, aby se mohli účastnit.

Každá volba a každý pracovní proces má svá úskalí, takže je otázka, kde končí pragmatické vyznačení stavu věci a začíná fňukání.
Pokud slušnost velí, nestěžuju si a nefňukám, jsou situace, kdy se nehodí, nebo není vhodné ostatní zatěžovat svými potížemi, ale ve skutečnosti asi bude jen velmi málo lidí, na jejich pracovním nebi se nějaký ten bouřkový (i potenciální), oblak nepotuluje.

Velké štěstí má ten, kdo si dokázal přeměnit zálibu v práci, to dokonce občas může nastat pocit, že za tu zábavu dostává až moc, ale většina bude setrvávat v pracovním procesu s pocitem, že "prostě musí", což je dost omezující a nepříjemný pocit.

Já se dost bavím, ovšem neuživí mně to ani omylem, takže bych v případě nějakých ekonomických potíží musela skončit se zábavou a "musela bych", to by už tak příjemné a povznášející nebylo. Šla bych to vydržet a přežít.