Divá Báro - to ses celkem dotkla citlivého místa.
Za syna bych si nafackovala.
Jenže já v té době ještě nevěděla, že bych s doktorkou diskutovat měla, a že zrovna on je ten, který by očkován být neměl, resp. měla, ale co nejpozději.
Doktorka je známá, řeč s ní je, ale musím si všechno nadiktovat, vymyslet, dát pokyny, co chci/nechci - vše splní do puntíku.
Pokud nediskutuju, jede ve vyjetých kolejích.
Ani ji (která tvrdila, že syn všechno dožene), ani neuroložku (která tvrdila, že je syn divný od jeho narození a chodili jsme k ní často a pravidelně) nenapadlo, že by se u něj mělo očkování odložit.
Zpětně přiznaly, že by to bývalo bylo lepší, ale "dobře to dopadlo", což si teda nejsem úplně jistá