Přidat odpověď

nedočítám, tak možná budu opakovat.
Původně jsme měli v plánu 4 děti - dvě starší, dvě mladší. Což se taky nakonec vyvrbilo, i když já se po 3. dítku zasekla, že další už ne (třetě bylo a je naše nejnáročnější dítě).Ale nějak se to vyvrbilo tak, že máme děti věku 10, 9, 3 a půl roku. Za mě - je to lepší než mít 3.
nevýhody:
-auto
-logistika
- ubytování
- nutnost placení hodně věcí najednou - teď ještě není aktuální, ale bude doba, kdy budeme držet 20ti letého na studiích (nejspíš, předpoklady má) a nejmladší desetiletá bude na základce, takže palba veliká za všechny. Proto jsem ráda, že ten nejstarší už snad bude částečně samofinancovaný, doufejme.
- hluk
- moje koncentrace se ještě více tříští, naštěstí ty starší už tolik nepotřebují míti maminku u hýždí

výhody:
- problémový třetí dítě se přesunulo z kategorie "ocásek starších" do kategorie "šéf mladších" a vyhovuje mu to tak líp.
- mimino všichni milují a rozmazlují, pročež jim není příliš času na společné třenice - nějak je to prtě zázračně spojilo dohromady
- nestíhám toho tolik, takže nevytvářím takové tlaky na jednotlivé členy smečky, protože mi na ně jednoduše nezbývá síla. Pročež jsou všichni sice salámisti, ale spokojení.
- malá je prostě božínek, co rozdává dobrou náladu na všechny strany, nemít jí, tak už mě asi z toho třeťátka zkropí (což ale nemusí být pravidlo).

Celkově si myslím, že jako čtyřdětná rodina fungujeme nějak líp a přirozeněji, než rodina třídětná. Opravdu nás ten nečekaný přírůstek všechny více sblížil.