To je argument, který mám na straně pro
Taky tak, nechce se mi věčně se dovzdělávávat a už vůbec ne na poli, které mě prostě nebaví, v podstatě od začátku nebaví, což je závěr, ke kterému jsem přišla až po delší době...navíc tak jak říkáš..můj muž pracuje ve stejné profesi jako já, ovšem sám na sebe, s víc než 100% nasazením a zdaleka není tak úspěšný, jak přítel, který se věnuje oboru, po kterém já toužím...samozřejmě to není jen tím oborem, je to taky o štěstí, schopnostech, kontaktech, o tom být ve správný čas na správném místě..což on teď právě je a já bych mohla být s ním, ač zcela mimo obor a praxi