Přidat odpověď

U syna se zase většina shodla na tom, že jídelna za moc nestojí. A taky chápu syna, že tu volnou hodinu chce trávit s kamarády. Dokonce jsem při jeho samotářské povaze ráda, že než aby sám seděl v jídelně, jde se spolužákama na pizzu nebo do pekařství, nebo vybalí svoje svačiny a kecají na lavičce v parku.
Tohle nepovažuju za stádnoidnost, ale za jeho rozhodnutí a domluvu mezi děckama.

Mimochodem, nikde v západních zemích nejsou školní jídelny jako u nás. Děti si nosí svačiny z domu a hlavní teplé jídlo se jí až odpoledne nebo k večeru doma.
To jen my máme takový zvyk - nacpat se na oběd a ani se nedivíme, že jsme pak neschopní fungovat.