Přidat odpověď

Jasně, že je to právo veta na nás. To není tak, že by si ho vydyndala. Nevím zda je to geneticky dané, já jich měla doma také dost a tak nějak tu její touhu mít zvířata chápu. Navíc máme asi štěstí, protože se o ně fakt stará - nechtěla bych zvířata další, pokud by ta péče padla jen na mne ( ne z principu starání ale právě proto, že ta zvířata chtěla ). I když i to je dost těžké, protože někdy to množství starostí a dlouhodobost dítě nedohlédne.