Přidat odpověď

Díky za "uklidňující" určení "časové osy" - ti vaši puberťáci nebo jak píšete sami za sebe :)

Samozřejmě to chce víc tolerance, za pár dní bude zas jiné období, jsem unavená a pak to třeba budu zvládat líp, ale prosím, řekněte mi, proč děti tolik trpí pocitem viny, kde se to v nich bere? Nezlobím se ani ho nebiju..

A ještě výchovná otázka: Naši mi s ním hodně pomáhají a taky je pojí vzájemná láska. Bydlíme k sobě blízko, vídáme se často, zvykli jsme si, že u nich občas přespává, přes den jsme většinou stejně všichni spolu, třeba na zahradě. A teď, když tak zlobí, teda mi to přijde, jako by spíš sabotoval tu pohádku, ten odchod z domu, program, nevím, jak se zachovat - půjdeš k babičce až se budeš chovat, prostě být přísná a něco ovlivnit anebo ho nechat u babičky, ať si odpočinu? Z principu si takové "pré" nezaslouží, ale zakazovat babičku? To enní přímo zákaz, oni se fakt vidí téměř denně, jde jen o to spaní, což je pro něj to dobrodrůžo.