Přidat odpověď

Nevím jestli tě potěším nebo ne.
Se synem jsem školku zkoušela od dvou let a strašný. Dokud jsem byla s ním tak pohoda, když jsem zmizla udělal neuvěřitelný hysterák. Představ si nejhorší představu co máš a násob deseti, visel na plotě a nemohli ho odtrhnout, tloukl do učitelky, pozvracel se, fakt šílenost.
Ve třech letech měl nastoupit do školky naplno. Opět krize, hysteráky, první tři měsíce jsem chodila do školky s ním. Líbilo se mu, ale nesměla jsem zmizet, ostatní děti už mě oslovovaly "paní učitelko" a já si přišla jak levná pracovní síla. Pak se manžel naštval a odvezl syna do školky on, učitelkám oznámil, že jsem mimo domov a on jde do práce, dítě je oficiálně přijaté a oni si s ním holt musí poradit. A ono to vyšlo, prý se chvilku vztekal, ale pak si v pohodě hrál. Ale obrátil, vyváděl, když nemohl do školky, třeba ráno o víkendu se vztekal, že chce do školky. Největší trest bylo zakázat školku.