Přidat odpověď

Hm, tak to ja mela obe deti vriskaci, a to tak ze fest. Dcera pritisknuta na mou nohu, bohuzel slo to na silu, ucitelka ji musela odnaset, ja nervy, dite nervy, ucitelky zlate (chvalily ji treba kdyz brecela JEN 3x za ten den...). brecet vydrzela od zari (cerstve 3 roky) az do listopadu, pak byla cca do brezna imrvere nemocna a az tak od toho dubna to ve skolce -byt nerada - zvladala. Az ten posledni rok coby predskolacka do skolky chodila se zajmem.

Syn to same v blede modrem, rval jeste hur mi prislo (nebo jsem to hur podruhe zvladala, musela jsem zadat o pomoc rodinne prislusniky a pohoreli vsichni - ti kdo mi tvrdili ze staci laskavym tonem ditku vysvetlit a Ono pak pujde jako beranek), nemoce to same. Ten teda od toho cca dubna chodil rad, jsme si az s ucitelkou zaslzely jaky to s nim bylo na zacatku rodeo a pak behal k brance s naskokem aby uz uz v ty skolce byl. Ovsem po prestehovani podobny horror v nove skolce, tam to teda trvalo asi 3tydny, ted skolku miluje, taky chce chodit v sobotu.

Ale za celou tu dobu a pres vsechny excesy oboru deti mi nikdo ani jedinkrat nenaznacil, ze by do one instituce chodit nemely ci tak. Spis naopak podporovali oni me, ze se to zvladne.

Tak drzim palce se vzkazem - ikey by to na pocatku fakt neslo, neboj, bude lip a syn to zvladne - az prijde jeho cas.