Přidat odpověď

Běžné hračky se tedy u nás neschovávají, naopak - synek je schopen je rozdat, protože už je přece "nepotřebuje" - počítaje v to i drahé hračky typu Dračí hrad od Playmobilu

Nicméně milované hračky dle synkova výběru jsem schovávala před příchodem návštěv - raději - synek těžce trpěl, když byl menší, že si někdo může půjčit JEHO FANYNKU a jeho DRAKA (kterého si koupil za vlastní peníze).
A pak ještě aktuální právě milovanou hračku (každou chvíli to bylo něco jiného).
Bylo o moc lepší to takhle udělat, než krotit emoce, pokud se nějaké dítko vrhlo na Fanynku a začalo ji mudlovat...

Jednu dobu jsme zas uklízeli postavené lego do ložnice - máme kolem sebe vesměs mladší děti než je synek a jejich hraní, třeba s velikou policejní stanicí, kterou syn mnoho hodin stavěl, nebylo tak "opatrné" jak by bylo třeba (a tu se něco ulomilo, támhle něco rozpojilo) a junior to prostě nezvládal...
Vůbec mi to nevadilo - naopak, chápala jsem to... Taky by mi to vadilo, být na jeho místě.