Přidat odpověď

Hm, my taky zamrazili pro kamarádku ornitoložku sluku - kde ji jen tak najdeš? Ovšem na chcíplé tulení mládě můžu odpovědět, že jeden náš soused (nedávno zemřel, budiž mu země lehká) se v hospodě vsadil, že klíďo přiveze medvěda, a odněkud z východní Sibiře, přes celý SSSR opravdu přivezl živé medvědí mládě, žilo pak léta na zahradě tuším u těch lidí, se kterými se vsadil.

On byl vůbec číslo, v Rusku se seznámil mj. s Gagarinem a pozval ho k sobě do chalupy, a když byl Gagarin jednou ve Varech, opravdu si k němu na přespání zajel, ochranka, která na něco takového nebyla připravená, ho zoufale hledala, naštěstí se vrátil dřív, než se spustila mezinárodní aféra o únosu prvního kosmonauta.

Jinak naše děti mají leccos, nakonec, spousta věcí je zajímavějších než čínský ftalát. Ovšem protože by domů přinesli kde co, platí, že různé kamínky, klacíky apod. se domů nenosí a zůstávají venku, doma na to totiž i většinou zapomenou vzápětí poté, co to donesou do předsíně a zujou se, zato venku si s tím třeba opravdu opakovaně hrají. Výjimkou jsou třeba mušličky od moře, ale ty se teda vydezinfikují, vrbové píšťalky apod. A celkově vedeme děti k tomu, že se člověk musí naučit s věcmi taky rozloučit. Takže se samozřejmě vyřazují i hračky, neschovávají se donekonečna všechny výkresy apod.