Přidat odpověď

Jedna věc je, aby se lidé důsledně domáhali dodržování vyhlášek. Lepší než na internetovém fóru je stěžovat si na radnici.

Za druhé, zpřísnit regulaci chovu. Ani ne tak ve smyslu nových vyhlášek, jako spíš postihy na prodej nepapírových psů. Nemyslím, že je nutné utrácet každého voříška, ten největší problém totiž spočívá v komerčním množení psů plemenného typu. Racionální úvaha totiž říká, že nebudu platit velké peníze za papírového psa, pokud si mohu pořídit "skoro" stejného psa za polovic nebo klidně za čtvrtinu. Ovšem nic mne zase nenutí uvažovat dlouhodobě a zodpovědně, pokud si pořídím laciného psa (přinejhorším půjde do útulku nebo se někde vysadí a uváže). Zdražení průměrné ceny za plemenné psy by podle mne omezilo počet psů, a hlavně majitelů, pro které to celé končí samotným pořízením psa. Konkrétně třeba nepapírových staffordů je velké množství.

Za třetí, lidi si bohužel pořizujou psa jako společníka, většinou bez velkého uvažování. Vybírají podle fotky nebo podle sousedů. Pes je šelma, ale po tisíce let žili psi s lidmi dost jednoduše. Psí plemena existují sotva pár set let, většina dvě stě a míň. Lidstvo se s tím ještě asi nesrovnalo, rozhodně moc ne u nás. Každé plemeno bylo vyšlechtěno ke konkrétnímu účelu, ale jen minimum k ležení na gauči. Naprostá většina za účelem použití zubů a drápů, je pár plemen tažných psů, pár plemen loveckých, které jen tzv. vystavují. Krysaříci, jezevčíci... Vždyť to jsou lovecká plemena, jedna z nejostřejších, proč se asi jmenují tak, jak se jmenují? Jezevčíci byli vyšlechtěni k tomu, aby si vrhli do nory a zakousli tam šelmu větší než jsou oni sami nebo ji z nory vyhnali, lišku, jezevce. Krysařík to samé, ten původně byl původně na to, aby vběhl do tmavé stoky a zakousl tam potkana dvakrát většího, než je sám, odhodlaného a neústupného rváče. Proto se taky tihle psi klidně bez rozmýšlení pustí i do mnohem většího člověka, zvlášť pokud vycítí strach. Ovšem souhlasím s tím, že pořád lepší prokousnutá noha nebo ruka, než útok psa nejakého bojového nebo služebního plemene - a třeba rotvajler je pes vyšlechtěný ke služebním účelům, tedy mj. k zastrašování. Pittbull je pes vyšlechtěný k útoku, zakousnutí a držení. Nijak nepopírám, že konkrétně zmíněná plemena, tak jako i všechna ostatní, mají mnoho dobrých stránek. Kvůli tomu ale nelze pominout ani ty potenciálně nebezpečné - jakkoli vždy beru, že zodpovědný je člověk, a že je potřeba snížit především počet nezodpovědných majitelů. Psy lze odebírat, psy lze utrácet, ale dokud potrvá lákalá nabídka, problém potrvá.

V lidských sídlech mají přednost lidé. Před auty, developery i psy, tím bych skončil.