Aido, všechny děti se narodily později, ale tenhle kluk si dal fakt na čas.
No...nikdo se tenkrát ani nezastavil, natož aby mne zvednul...a že mi to s tím obrovským břichem v té tlusté bundě na tom ledu fakt nešlo
.
Jé a ještě jsem si vzpomněla, jednou jsme jeli z lyžáku, už jsme měli rozchod (spíš rzjezd) a mohla jsem jet domů úplně sama, bydleli jsme pod kopcem. Sjížděla jsem na běžkách po úzké lesní cestě, docela se to rozjelo, plužit se nedalo a spadla jsem do příkopu hlavou napřed, nějakým způsobem se mi zkřížily lyže a zahákly za strom a zaboha jsem nemohla vstát, ani se dostat k lyžím, abych je odepnula. Ležela jsem tam tak 5 minut, až se mně někomu zželelo a rozmotal mě. Bylo mi náct...takže to byl pro mě tenkrát fakt trapas
.