neřešila bych to.
nevím už přesně, kdy moji kluci konečně odložili dudlík, ale do školky v té době už chodili - takže více než 4. namluvili jsme jim, že jejich dudlíky potřebuje cizí malé miminko, podobné tomu, co s ejim tak líbilo v parku, které nemá svůj dudlíček. první večer si maličko zafňukali, ale pak už OK.
řešit jsme to začali až poté, co nám to doporučila zubařka - kvůli nějakému problémus e zuby, který sjem už za ty roky zapomněla
a ještě dodám, že s ena chvíli vrátili i k dudlíku přes den - když se asi v jejich 3 letech narodil miminko - bratranec, tak se ho snažili napodobit