Minulou neděli jsme se dozvěděli, že letos po hromadě let naprosto nečekaně pojedeme do Slovinska do Julských Alp a na pár dní do Itálie k moři... v pondělí jsem šla zvesela do práce, spokojená, šťastná, jak se nám ty prázdniny hezky blíží... no a před firmou jsem si na rozseklém asfaltu vymknula parádně kotník... první co mi prolítlo při pohledu na něj hlavou bylo "jen abychom skutečně mohli odjet"... Už teď vím, že nevím, jak budu za těch pár týdnů fungovat v těch Julských Alpách... Na nové kotníčkové boty nebude a jelikož druhý kotník už mám totálně vypadávací, tak to bude masakr na entou - jeden kotník povolený úrazem a druhý volný... Prostě zdraví je jen jedno a člověk neví, co se stane za minutu, takže se rovněž už bojím na cokoliv těšit - už se mi to stalo po x-té - jdu spokojená, šťastná a žuch...
Hlavně ať Ti doktoři pomůžou!