Přidat odpověď

susu,
no jo, ale z toho mi vychází, že ses Bohem zaobírala možná víc, než spousta věřících, co si prostě řekli, že Bůh je a do žádný církve kvůli tomu patřit nemusí.
Já se přiznám, že pro mne byl Bůh nejdřív jen revolta proti komunistům, protože jsem věděla, že se jim to nelíbí - pubertální postoj, byť z dnešního hlediska "angažovanej".
Pak jsme na střední probírali teorie vzniku života na Zemi a vyšlo mi, že nejpravděpodobnější je ta "kreativní inteligence", že to má nejmíň logických děr. Jinak jsem se za celej život bavila s jedním farářem - jezuitou, za kterým chodila věřící kamarádka, s jedním evangelickým farářem, od kterýho jsem si půjčovala knížky a potkala jsem pár Jehovistů, buď na ulici nebo v rodině známých. Kromě těch Jehovistů se mne nikdo o ničem přesvědčit nesnažil.