Přidat odpověď

Glosolálie - mluvení v jazycích je skvělá věc. Ten kdo přijal Ježíše a jeho záchranu se stává Božím dítětem. Každému Božímu dítěti je tento dar k dispozici. Proběhne to při křtu Duchem Svatým - možno těmito způsoby: vkládáním rukou kazatele při modlitbě za daného člověka, Duch Svatý sestoupí, člověk otevře ústa a začne mluvit v jazycích. Pokud věřící nechce dar jazyků, tak mu to nikdo nenutí. Pokud někdo nutí, nemá to cenu, daný věřící musí chtít sám. A navíc Bůh nikdy nikoho nenutí. Pohoda.
Druhý způsob je bez asistence kazatele. Člověk sám se uvěří, že to Bůh pro něj má, pomodlí se, otevře ústa a začne mluvit.

Jak to konkrétně je:
Modlí se naše duchovně narozená část osobnosti (duch) pod přímým vlivem Ducha Svatého.

Jazyky mohou být v jiné lidské řeči - podle zkušeností mi přijde, že to stává na přechodnou dobu, kdy je potřeba někomu něco sdělit a Bůh nemá jak jinak než použít modlitbu, promluvu v jazycích (např. na shromážděních je cizinec apod.) Nebo to jsou tzv. andělské jazyky, kdy tomu nikdo z lidí nerozumí, možná by se dalo říci - osobní jazyk- glosolálie.

Je to úžasná věc, protože i když se tomu nerozumí, promodlují se efektivně důležité věci. Někdy to je za nás osobně, rodinu, apod. nebo i za cizí lidi v tísni - zkrátka je za ně potřeba se modlit, tak si to Bůh použije. Někdy to může být i chválení Boha.

Úžasné na tom je to, že i když člověk někdy neví jak se za danou situaci modlit nebo hledá konkrétní vedení, řešení. V jazycích se vždy modlíme podle Boží vůle a rychleji se to může tzv.prorazit. Většinou se stává i to, že přichází jakoby výklad těchto modliteb. Najednou víme, za co se modlíme nebo přichází slovo poznání, moudrosti apod. nebo nadpřirozená úleva, radost, pokoj...

Je to naprosto zásadní dar ke vstupu k nadpřirozenému životu uprostřed reálného, materialistického světa:-, člověk daleko více vnímá Boží přítomnost, Jeho lásku, mohou více proudit další duchovní dary - např.proroctví, výše popsané slovo poznání, moudrosti...

Tento dar ostatně i jiné dary neslouží k vyvýšení ega či jiných schopností těch lidí, kteří to provozují. Vše se má sloužit k uvolnění Boží moci. K tomu, aby byl vidět Bůh a jeho jednání.
Jako u všeho, můžou se objevit extrémy, kdy s tím daný člověk machruje, předvádí se apod. To je nevyspělost člověka. Není to chyba Boha a jeho darů.

Ve shromáždění se člověk může modlit jazyky potichu - šeptem, polohlasně, záleží jak kde to mají zavedené, nemělo by to výrazně rušit - ohled na druhé. Jindy se modlí kazatel, pastor...v jazycích a dostává výklad těch glosolálií.
Není žádoucí, aby se někdo modlil veřejně v jazycích a nepodal výklad. To není k užitku nikomu.

V jazycích lze i zpívat, dokonce to jde někomu lépe než mluvit. Když je takto více lidí, vzniká krásná hudební harmonie.

Já osobně jsem dlouho jazyky odmítala. Mimo jiné jsem si také myslela, že je u toho člověk v tranzu. Není. Vědomě se můžu rozhodnout kdy se budu modlit česky, kdy v jazycích. Opravdu se u toho dá řídit, pracovat. Mysl odpočívá a při tom jsem duchovně aktivní
Když jsem pochopila co to vlastně je, proč nám to Bůh nabízí apod. samotný akt přijetí proběhl v soukromí mého domova

Je toho asi dost, snad to je trochu srozumitelné, dalo by se o tom mluvit daleko víc.

K tomu případu té paní v kostele. Opravdu mohla machrovat. Nevšímat, neřešit (Myslím, že to psaly i ostatní holky)