Přidat odpověď

asi tak, jak píše strouhaná mrkev. Snažila bych se udělat takovovu změnu, abych přežila. Taky už jsem doma šest let. Během mateřských jsem dodělala školu, bude mi 40. K čemu mi ta škola bude? Moc si nedovedu představit, že bych já osobně šla na potrat. první těhotenství, první dítě, všichni natěšení. Totéž u druhého. U třetího teda kromě mě, ale to se spravilo vteřinu potom, co jsem ho poprvé viděla. Takže tři milujeme a čtvrté nebudeme? Divné... Pro mě divné. Ale asi bych už třeba vzdala to, že bych byla s dětmi doma, hned jak by to šlo bych šla na nějaký částečný úvazek do práce a holt dávala svůj plat někomu, kdo se o ty moje děti postará. Tímnto směrem já osobně uvažuju už teď, malému je rok, je zlatíčko, miluju ho strašně, ale začínám protivná vystresovaná matka.