Přidat odpověď

Marfuš - tak tohle znám. Muž byl zvyklý, že maminka po něm vše uklidí.... Když jsme začali žít spolu, jasně jsem mu řekla, že já to dělat nebudu. Že prádlo, co bude v koši na prádlo vyperu a vyžehlí, nádobí, co bude ve dřezu (vedle dřezu) umyju a uklidím. Co bude jinde, nevidím....
Řekla jsem to asi 3x a potřetí jsem ho upozornila, že je to naposledy.
Během týdne nebylo na čem jíst (stůl plný špinavého nádobí) a on neměl v čem chodit - v ložnici křeslo a v kuchyni židle plné špinavého prádla...
On to asi FAKT NEVIDĚL. Po cca týdnu se mně ptal, kde má všechny trenýrky, že nemá co nosit. Zahrála jsem etudu - odešla do koupelny, otevřela koš na špínu a pravila: "Ale tady nic nevypraného není!". Koukla jsem do koše na žehlení a pravila: "A tady mám jen plínky, tvé trenýrky taky ne". A obešla tu židli plnou špinavých hader a podivila se, kde asi tak to oblečení může být.....
No bylo to náročné, ale fakt jsem VYDRŽELA a on pochopil.....