Přidat odpověď

"A dovede si někdo představit člověka, který své rodiče, bezmála stoleté, do něčeho takového zatáhne??"
Kdo nebyl právně zbaven svéprávnosti, je právně svéprávný, a nemůže být proti své vůli "zatažen".

Tobě nejde ani tak o ten blbý majetek, jako o nějaké velkolepé uznání toho, jak strašně ti někdo ublížil. A v tom je skrytá ta past - není žádné "ti ublížil" - prostě nejdřív jsi nechala ubližovat sobě někým jiným, a teď v tom zdárně už pokračuješ sama: rochníš se stále dokola v situacích, které ač byly jakkoli strašné, už NEJSOU, podařilo se ti z nich osvobodit, podařilo se ti PŘEŽÍT domácího násilníka a psychopata (to vůbec není nic samozřejmého), dokonce máš skvělého nového manžela, co s tebou vším prochází a podporuje tě (a upřímně, musí mít svatozář, tohle tři roky nebo jak dlouho poslouchat pořád dokola!)...chceš se o to všechno dál připravovat užíráním se minulostí? Proč je to pro tebe tak důležité? Nikdo přece nepopírá, že jsi nesmírně trpěla...ale proč ses rozhodla trpět dál a dál? Měla by ses než na blbé soudy o blbý majetek zaměřit na sebe a spolu s psychologem/psychiatrem/terapeutem si dořešit tuhle část své psychiky. Chodím na rodinu už asi dva roky a všechny tvé příspěvky se celou tu dobu opakují a stáčejí k tomutéž...