Přidat odpověď

My takhle s přáteli jezdíme, v zimě i v létě, a vaříme na střídačku - vždycky se toho někdo ujme a navaří pro všechny, když je nás víc, tak někdo jiný třeba udělá salát, nebo se vaří dvě jídla a buď si dají lidi od obojího trošku, nebo někdo jí jen to, co jí (to se týká hlavně dětí). A v létě v Itálii jsme to dělali taky tak: někdo vzal děti k bazénu, někdo zůstal u plotny a vařil (z čerstvých místních surovin). A pak jsme si tu společnou večeři užívali a kecali u vína a výborně se bavili. A vždycky někdo vstal dřív a nachystal snídani pro všechny - fakt jsme neřešili, kdo má s sebou domácí marmeládu a čí je ta šunka. A někdo jiný pak sklidil ze stolu a umyl nádobí. Přes den jsme mívali odlišný program, kvůli věku a zájmům dětí, scházeli jsme se ráno a k večeru. Připadalo by mi hloupé jíst si každý zvlášť. Ale je fakt, že nás to vaření a jídlo všechny dost baví, já to mám vyloženě jako součást relaxu, a ráda lidi krmím. A když nějaké dítě něco vyloženě nechtělo, tak se mu udělaly tousty nebo špagety nebo si dalo jogurt.