Přidat odpověď

"Je nesporný fakt, že žijeme v blahobytu, ale ten blahobyt je tvrdě vykoupenej soustavným stresem.
Proč je tolik z nás na antidepresivech, když už teda máme ten blahobyt? Proč je mezi námi tolik tajných "hladinkářek"? Vřdyť máme být všichni šťastní. Máme se přeci sluníčkově."

No, já si upřímně řečeno myslím, že TAKOVEJ stres je víceméně LUXUS (ve většině případů nejde o život ani zdraví) a jako takový je věcí nastavení toho kterého jedince.

Kdybychom museli dřít 18 hodin na panském, tak bychom na stres neměli čas.

A zamysleme se, PROČ jsme vlastně ve stresu, a zda si jeho naprostou většinu nezpůsobujeme sami naším způsobem uvažování.

Myslím, že být či nebýt ve stresu je velmi často otázkou naší vlastní volby - sáhněme si do svědomí, které důvody našeho stresu opravdu jsou tak závažné, že to stojí za to se stresovat, a které jsou jen hovadiny naší vlastní výroby, kterými si kazíme život zcela dobrovolně.