Přidat názor k článku Už jí „úplně samo“

Také jsme měli probém s příjmem tekutin. Můj chlapeček má teď 10 měsíců a už je to docela dobré. S kojením to bylo u nás stejné. Do 6m. plně kojen, pak jídlo,které ale moc nechtěl. Až přišla nemoc - zánět močových cest a ledvin a tekutiny i jídlo jsem do něj prostě musela nějak dostat. Nejdřív jsem to dělala tak, že jsem mu dávala z láhve, to co měl rád - kaše - ale protože láhev nechtěl, tak jsem to praktikovala tak, že jsem mačkala savičku a vždy mu trochu toho oblíbeného jídla stříkla do pusinky, někdy i přes jeho počáteční odpor k umělé savičce.Po jednom až dvou dnech pochopil, že se mu nesnažím vnutit nic hnusného a sem tam neco zbaštil.(Se lžičkou byla katastrofa!) Dokojovala jsem ho jen někdy, občas jsem ho zkusila nechat vyhladovět, nikdy ale nestrádal - mám buclínka - na 8m. měl 9,5 kg. S umělím mlíkem jsem to udělala stejně. Jednou večer jsem mu nedala prso, ale stříkla jsem mu do pusinky mlíko z láhve, chvíli řval, asi minutu, a pak mi tak 100 ml vypil. Za 2 h. jsem nakojila a druhý den jsem to zkusila znova. Asi 14 dní mi pil jen po 100ml, pak jsem postupně přidávala. A z jiných tekutin mi nakonec pije jen vodu. Měl by rád i ředěné ovoc. štávy, ale je ekzematik,tak se mi po nich osypával,tak jsem je nemohla dávat. A vodu se mi naučil pít tak, že jsem mu dala normálně napít ze skleničky pro dospělé. Viděl to u mě a chtěl to taky zkusit, parkrát se zakuckal, ale přesto se mu to pití libilo. Za chvili se naučil ji pít normálně a teď ji pije i z hrnečku s hubičkou. Taky jsem to zkoušela po lžičkách a vpašovala jsem mu jich vždy pár mezi jídlem. Chce to ale trpělivost a někdy pevné nervy. Tak držím palce.