Přidat odpověď

Narazila jsem v knížkách o první republice na poznámky, že učitelky-ženy se ze zákona nesměly vdát, jinak v práci skončily. Mužů se to netýkalo.
Voják z profese, důstojník, se nesměl oženit, tuším, asi do 29 let věku.
U dalšího (staršího) důstojníka jsem četla, že byl ženatý a bezdětný, ale manželství se nevydařilo, žili v odluce a žena se odmítla rozvést (nechtěla mít společenský statut rozvedené). On navázal nový vztah, nová žena porodila dítě, ale dala ho ke vzdáleným příbuzným na vychování, protože důstojník nemohl mít nemanželské dítě, zastavilo by mu to kariérní postup. Žít v nové rodině s nesezdanou ženou a nemanželským dítětem bylo nepřijatelné i z pracovního hlediska.
Člověk, který se v armádě staral o koně (nevím jestli byl civilní zaměstnanec nebo voják), šel před kárnou komisi, která ho vyhodila z práce s ohledem na jeho homosexualitu (nevím co konkrétně mu prokázali).
Víte o něčem podobném, o dalších případech, kdy v minulosti zákony omezovaly osobní život v souvislosti s prací??