chápu, že v prvním okamžiku je rodina v šoku a rodiče bratra "zavrhnou". postupně by se ale měli začít klidnit, fakt si nemyslím, že je dospělé chování odstřihnout ho od rodiny a zcela s ním přerušit kontaky, ať udělal cokoliv. tohle pro mě není důvod vykázat vlastní dítě z mého života.
pokud to pro někoho důvod je, je na místě zamyslet se nad tím, kde se vzal bratrův možná nezralý a nedospělý způsob řešení životních situací.