Přidat odpověď

to je teĎ takový zvyk, člověk má mobil a má pocit, že bez něho se nedá žít

ale ono to šlo miliony let a jde to i teď, jen to zkusit a zjistit, že to jde - a nebo se to ani nenaučit dělat tak přehnaně

já mám v noci mobil zapnutý, ale na chodbě, jedny dveře mez iložnicí a obývákem zavřený, druhý mezi obývákem a chodbou otevřený, když je potřeba, tak ho slyšěím - když někdo volá. Předpokldáám, že kdyby někdo nutně potřeboval se mnou mluvit, bude zvonit tak dlouho, než se vykodrcám z postele, zvlášť kdyby volal v noci
když chci mobil blíž, aby třeba nezvonil dlouho a nebudil všechny, mám ho v ložnici na okně, když byli kluci malí a bnechtěla jsme je budit, tak třeba hned u postele, ale to není denně, to je něco jinýho

jak se to kdo naučí, tak to dělá, to by musel člověk chtít dělat něco jinak, sám by musel chtít