Přidat odpověď

Teda, připomnělo mi to pár zahraničních tlumočení, která jsem svého času absolvoval. Vážení mužové zralého věku konverzovali vybraně u večeře, já překládal, a když se s nacpanými panděry odebrali na pokoje, já si hodinku pokecal s kuchaři a číšníky, co sklízeli tabuli. Byla to skoro životní nutnost - po všem tom jalovém tlachání mluvit s normálními lidmi. Třeba to má pán taky tak: dlouhodobé pracovní nasazení, prostředí tam ho třeba neoslovuje, chce prostě kolem sebe vnímat normální život.

Jo a mne teda nepohoršuje ani žebrání. Slyšel jsem spousty zkazek o žebrácích-boháčích, co mají za rohem zaparkovaný mercedes. No, ti, co jsem je poznal blíž, si nijak dobře nežili. Ani ti, co žebrali v Praze v centru (neberu kapesní zloděje, co mají žebrání jen jako zástěrku). Takže když už, mne spíš pohorší ti, co se pohoršují nad žebráky.