moje kamaradka ma dceru, ktera se takhle chova taky. Prikladna rodina, pro dite prvni a posledni, venujou se ji maximalne. Porad ji vysvetlijou, ze to takhle nejde, s cizimi se nesmi kamaradit /jeji manzel je z oboru, kde se resi trestne ciny a vi, jak je tohle nebezpecne/...mluvi do ni horem dolem , dite skoro tretak, nepomaha nic. a to uz cele roky...proste ma takovou povahu.
Jinak svacinu bych rozdelila, diteti dala taky, piti...mozna dopit zbytek do vlastni dceri. Ale rozhodne bych to nebrala tragicky. Deti jsou ruzne, my taky, tak nad cim se podivovat, ze? Kazdy je nastaveny jinak