Přidat odpověď

Asi jsem z jiného zájezdu - děti už mám velké, nejmenší má skoro 14, ale nikdy jsem neuvažovala, jestli chodí víc někdo k nám, nebo oni někam (nejstarší byl navíc samorost-samotář, byla jsem ráda, když si byl ochotný někoho alespoň pozvat, že by šel někam on moc nepamatuju). Líbí se mi model "jižanský" kdy se všichni starají o všechny děti. Najíst, napít mi nevadí, pokud dítě není očividně nemocné klidně ze stejné lahve - vy jste nejezdili na tábory, nechodili do školy a nekousaly do jedné svačiny? Často se děti domluvily, že jdou hrát adresnou hru, využít toho, že budou v pokojíku samy..trvala jsem na tom, že krom zvláštních případů (opravdu blízcí kamarádi, kdy jsme navzájem pouštěli děti se slovy "buď budeš na písku nebo u Aničky nebo budete tady" u nás může být kdokoli, když to ví jeho rodiče - ti tedy určitě občas volali se slavy "děti si chtějí hrát u vás - nevadí to?" a já taky obráceně..Jako raritu jsme měli doma na víkend všechny dceřiny spolužáky i s paní učitelkou). Miluju neohlášené návštěvy a že by mi měly vadit jsem zjistila až tady na Rodině - a asi jsem se občas taky chovala nezdvořila, protože když jsem měla prostoj, cinkla jsem na kamarádku nebo příbuzné - bude, bude, nebude, nevadí...