V dětství se mi zdály skutečné horory. Po dvoře se nám kutálely useknuté hlavy (přijel Indián na motorce, otevřel králíkárnu, usekl srpem králíkům hlavy a ty se změnily na lidské). V dalším jsem našla na uhlí zavražděného člověka- to byl tak živý sen, že jsem nešla do sklepa snad 14 dní, přestože jsem za to dostala. Ten sen byl totiž pokračováním reality. Otec pracoval přes týden pryč a já jsem kontrolovala vždycky celý barák, aby bylo zamčeno. Ten den jsem to neudělala a vzpomněla si na to až v posteli. Mamka mě uklidňovala, že to zkontrolovala ona. Bála jsem se, že na to zapomněla a poslouchala, jestli k nám někdo nejde. Sen: Vrzly dveře od garáže, ve sklepě to šramotí, ale usínám. Ráno vstávám, mamka je v práci. Jdu do sklepa a ze schodů vidím na uhlí mrtvolu. Utíkám do školy. Po návratu mamka píše taťkovi telegram, že musí přijet. Taťka přijel a rozřezal mrtvolu na cirkulárce a nacpal ji do popelnice.
A ještě jsem se v noci bála ségry, furt mluvila ze spaní a byla náměsíčná. Jednou si "na příkaz vraha" ze sna rozškrábala obličej. Druhý den se přišourala k mojí posteli a šátrala mi po polštáři. To jsem se schovala pod postel a spala tam