Přidat odpověď

Nevím, jestli iracionálně, ale bála jsem se zlodějů (vzpomínám, jak mě naši nechali jednou odpoledne samotnou doma a našli dítě nahlas řvoucí strachem pod postelí), bála jsem se velikého vichru (trauma z větrné smrště přežité ve stanu na Zemplínské Šíravě)a bojím se dodnes pavouků (v dětství mi jeden zvlášť hnusný lezl po noze, když jsem seděla na wc). Iracionálně jsem se bála sýčka, babička mu říkala "kuvik" a když houkal v noci, smrt obcházela kolem...