Mimozemšťanů. Že se v noci probudím a budou za oknem.
Ono to má celou legendu - když mi umřel děda a příbuzní nám to přijeli oznámit, tak jsem celý ten den strávila u své nejlepší kamarádky a našla jsem v jejich knihovně knížku, kde byly "tajemné" fotky a na jedné z nich byl obrázek holčičky, jak sedí někde na louce a za ní se rýsovala velká postava týpka ve skafandru, u fotky byl popisek, že při focení tam nikdo nebyl a silueta "kosmonauta" se objevila až po vyvolání... a já z tý fotky prostě měla strach. Bylo mi sedm. Navíc jsem tu knihu pak při každý návštěvě hledala a nenašla, asi ji měl její otec jen půjčenou.
Takže jsem hodně let spala s peřinou přes hlavu, abych je neviděla, i kdybych se náhodou v noci probudila. Vydrželo mi to až do puberty.