Že mámu zavřou. Tedy ne že by byla nějaká zločinka
ale babička vždycky, když se u nás doma vyprávěl politický vtip nebo něco podobného, říkala: "To nikde nesmíš říkat, maminku by zavřeli".
Teprv jako dospělá, po revoluci, jsem zjistila, že to strašení nebylo jen tak, že přes nás chodila pošta pro někoho úplně jiného a taky že byly u nás schované nějaké tiskoviny apod, a kdyby se to bylo prolátlo, bylo by bývalo asi celkem tóčo. Takže se babička v podstatě jistila, abych neprokecla radši ani blbosti.
A jinak jsem se samozřejmě bála atomové války, jako tou dobou asi každý. A mostů nebo schodů, skrz které bylo vidět dolů. A hus, ale to ze zkušenosti a poměrně racionálně.