Ahoj mamky,
ne že bych sem patřila - dvojčata nemám. Ale ty reakce si ještě pamatuju. Když se mi po 4 letech po dcerce plánovaně podařil kluk, byla jsem s oběma na pískovišti. Přitočila se ke mně neznámá žena a hned s dotazem: Vy máte holčičku? A cože jste si pořídila ještě druhý? To se vám chtělo?......
Myslím,že jsem té inteligentní osobě řekla něco jako, že ano.
Ale víc se mi líbí zprostředkovaná zkušenost. Moje přítelkyně, která má dnes 11 letou dceru, mne kdysi inspirovala k založení mateřského centra (funguje už 7. rok!) a pak popisovala v časopise své pocity: Měla samozřejmě velkou radost z miminka, ale když jí v poradně nebo kdekoli oslovili "Maminko, pojdte si...", tak odpovídala : Já nejsem vaše maminka.
Chtěla tím prostě dát najevo, že nehodlá být vyřazena z této společnosti jen proto, že si dovolila pořídit dítě.
A to je něco, co je, myslím, společné nám všem a co někteří nemohou skousnout (a píší i sem): prostě máme radost ze svých dětí, ale zřejmě tuto naši radost nesdílejí slušní spoluobčané, kterým překážíte vy nejprve s bříškem (nepustí sednout), pak s kočárkem (co se, matko, cpeš do MHD, zůstaň doma nebo si pořiď auto..), posléze s batoletem (vlajte si klidně na tyči..) a vůbec kdekoli.
Zdravím všechny statečné a nakonec i spokojené mamky!
Předchozí