Přidat odpověď

Maximální souhlas s Dari. Tvůj přítel je v současnosti v jedné z nejtěžších životních situací, proti tomu je fakt, že jsi měsíc po operaci a máš desetiměsíční dítě úplný p-d, promiń. Asi budu drsná, ale nedokážu si představit, co jsi musela mít za operaci, že MÉSÍC po ní nejsi schopna uřídit 200 km. Já jsem týden po císařském řezu a potrhaná a sešitá až za ušima a s novorozencem fungovala úplně normálně, musela jsem, a vím, že rozhodně nejsem bůhvíjaká výjimka. Tobě se a priori na ten pohřeb prostě nechce a máš pocit, že by se všechno mělo teď točit kolem tebe a ne kolem přítele, v tom je ten hlavní problém.
Taky nevidím důvod, proč nevzít dítě do obřadní síně. Když bylo dceři 11 měsíců, umřela mi babička. Dceru jsme na obřad vzali s tím, že jsme byli s manželem domluvení, že kdyby začala vřískat, tak s ní odejde a případně se vrátí až se utiší. Nebylo to vůbec třeba, dcera krásně celou dobu vydržela zticha.