Předesílám, že byť to tak vypadá, není to ani provokace, ani legrace, i když to i mně samotné tak připadá
Jsem trochu v šoku po rozhovoru s jednou místní dámou (38let, 1 dvanáctileté dítě).
Zoufale shání práci už více než rok.
Je Bc.
Sem tam si přivydělává ve fabrice, sem tam v obchodě - jednorázovky, brigády...
Včera vyvěsila na FB povzdech typu: "Proč je tak strašně těžké sehnat tady práci?"
Je mi jí líto, vím, že s tím zápasí už dlouho, vypomáhají rodiče, prarodiče - nemá to jednoduché.
Takže jsem jí poradila, co vím + jsem navrhla, aby obtelefonovala zařízení a podniky A, B, C, D, E, F, G a ještě tři další, o nichž vím v sousedních městech (budem 20-30minut).
Očekávala jsem, že mi odpoví, že to všechno už zkusila a marně, ale ona odvětila, že s tím bude muset začít.
Závěr: hledá práci přes rok, ale radši příležitostně zametá, než by se zeptala na desítce míst, kde by ji velmi pravděpodobně zaměstnali.
JAK a KDE tu práci uvšechvšudy hledá?!?!?
A proč to píšu - protože je to za poslední 4 roky TŘETÍ člověk, kterého znám osobně, který je na tom naprosto stejně.
Vždy je to žena mezi 30 a 40 lety, vždy má dítě kolem 10 let, vždy má slušné vzdělání v oboru, který by měl být žádaný a vždy dělá raději pod cenou a pod vzděláním - z neznámého důvodu nebo z důvodu velmi zvláštního.
Už se tu x krát probíralo, že jsou nezaměstnaní, kteří vlastně ani práci nechtějí nebo ti, kteří mají opravdu smůlu, protože je z různých důvodů nikdo nezaměstná.
Ale tady jsme v kraji, kde nezaměstnanost opravdu není největší problém, ale místní nezaměstnaní se po práci zjevně nepídí, a pokud jim přijde výhodná nabídka (bývalá kolegyně), ZAMETAJÍ s VŠ titulem náměstí, aby prý nemuseli dojíždět 30km.
Já tomu nerozumím.
Počítá se v rámci nezaměstnanosti i s takovými exoty?
V podstatě mi do toho nic není a osud těch tří dam mi žíly netrhá, ale ta dnešní třetí kapka mě tak nějak přinutila uvažovat, zda neexistuje i nezaměstnanost z blbosti...